Toggle Tags

Tagcloud navigation

Just click according to your interests - the bigger the word, the more information available!

Tags:

Auf den Spuren von Klimt in Wien © vasile23/Flickr

//// Rakousko

Klimt 2012: devět mimořádných výstav ve Vídni

150 let Gustava Klimta: Umělecký rok 2012 ve Vídni stojí zcela ve znamení malířského génia. Mycentrope.com přináší detaily k devíti Klimtovým výstavám.

Gustav Klimt, který se narodil v roce 1862 ve Vídni a rychle se stal centrální osobností vídeňské secese, ztělesňuje jako nikdo jiný přechod umělecké generace k moderně. Klimt, který vycházel z historismu a proslavil se řadou zakázek na úpravu stavby vídeňské Ringstraße, rozvinul v 90. letech 19. století svůj osobní symbolismus.

Klimt byl často napadán bulvárem a brzy se stal průkopníkem moderny a vůdčí osobností vídeňské secese. Obzvlášť jeho portréty dam byly velmi žádané díky své smyslnosti podnícené drahocenným malířstvím a také bohatým ornamentům. Klimtovy krajinomalby jsou charakteristické sytými barvami a jemnými formami.

Pozdní dílo Gustava Klimta vykazuje zcela novou intenzitu barev. Mnoho jeho obrazů dříve charakterizovala jasnost linie, později barvy zdůrazňující jejich vlastní hodnotu. Tato díla dávají jasně najevo, že se Klimt důkladně zabýval malířstvím francouzského fauvismu – obzvláště raným Henrim Matissem – ale také německými expresionisty a samozřejmě mladým Egonem Schielem.

Kromě portrétů a krajinomalby, které vznikly převážně při jeho letní dovolené v Attersee, se Klimt v posledních letech zabýval tématy cyklu života – vyobrazeními, která se zamýšlejí nad vývojem, dospíváním, dospělostí a nakonec smrtí člověka. Nedokončený obraz Nevěsta se stále ještě nachází na malířském stojanu v jeho ateliéru, kde Gustav Klimt v roce 1918 zemřel.

Výstavy Gustava Klimta ve Vídni - Přehled:

Dolní Belvedere: Gustav Klimt / Josef Hoffmann. Pionýři moderny

25. října 2011 - 4. března 2012

Horní Belvedere: 150 let Gustava Klimta

15. června 2012 - 6. ledna 2013

Belvedere vlastní světově největší sbírku obrazů tohoto známého malíře a na podzim 2011 představil Gustava Klimta společně s kongeniálním architektem a sochařem Josefem Hoffmannem. Výstava se věnuje spolupráci Klimta a Hoffmanna, která začala při založení spolku Vídeňská secese v roce 1897 a skončila Klimtovou smrtí v roce 1918. První společné projekty odkazují na období přechodu dekorativní, květinové secese k věcnému, převážně na struktury zaměřenému principu vyobrazení. Zatímco se v souvislosti s těmito projekty stále mluví o „aranžmá“, při prvních, na Hoffmanna převedených secesních výstavách již přišla řeč na moderní umění. Radikalita změny stylu, která se uskutečnila za méně než rok, se při prohlídce v Belvederu předvede konfrontací obou principů. Uspořádání pařížské světové výstavy bude přitom doplněno Hoffmannovou výstavou Beethovena v secesi z roku 1902. Detailní rekonstrukce Klimtovy místnosti, která hostila Beethovenův vlys, a model celé výstavní plochy ve skutečném měřítku představí první celkové umělecké dílo ve Vídni.

www.belvedere.at

Dolní Belvedere: Rennweg 6a, 1030 Vídeň
Horní Belvedere: Prinz-Eugen-Straße 27, 1030 Vídeň

Uměleckohistorické muzeum: Gustav Klimt v Uměleckohistorickém muzeu

14. února - 6. května 2012

Výstava se věnuje střednímu období tvorby velkého malíře a kreslíře Gustava Klimta od roku 1886 do roku 1897. V centru zájmu stojí třináct významných obrazů, které vznikly v tomto období, a jejich předlohy pro velké schodiště Uměleckohistorického muzea. Po zakázce na tvorbu stropních obrazů v Městském divadle, kterou v roce 1886 obdržela „skupina malířů“ složená z Gustava Klimta, jeho bratra Ernsta a Franze Matsche, byla tato umělecká skupina v roce 1890 pověřena také výtvorem takzvaných klínových obrazů a úzkých obrazů mezi sloupy schodiště Uměleckohistorického muzea. Každý ze tří umělců ztvárnil – stejně jako v Městském divadle – obrazy samostatně. Na nich můžeme obzvlášť zřetelně pozorovat stylistické rozdíly mezi konzervativními díly Ernsta Klimta a Franze Matsche a díly Gustava Klimta, který se již v tomto období přiklonil k secesnímu symbolismu. Klimtovy kresby byly naposledy vystaveny při velké Klimtově výstavě v Curychu v roce 1992. Výpůjčky z Uměleckohistorického muzea a další sbírky ilustrují vznik díla, vysvětlují volbu obrazových motivů a umožňují stylistické zařazení do celkového díla umělce Gustava Klimta.

www.khm.at

Burgring 5, 1010 Vídeň

Leopoldovo muzeum: Gustav Klimt. Cesta (časem)

24. února - 11. června 2012

Leopoldovo muzeum vlastní Klimtovo hlavní dílo „Smrt a život“ z let 1910/15, řadu dalších významných obrazů a přes stovku kreseb. Ve sbírce Leopold se nachází také velká část pozůstalosti Emilie Flöge, která obsahuje stovky pohlednic, fotografií a dopisů, které Gustav Klimt své družce psal více než dvacet let. Mezi nimi se nachází i umělecké kartičky vídeňského spolku Wiener Werkstätte, dopisy do potrubní pošty, telegramy i různá korespondence, kterou Klimt posílal své rodině a přátelům při svém každoročním letním pobytu v alpské oblasti Salzkammergut, v Attersee, v Gastein i během svých cest po Evropě. Obzvlášť Klimtovy dojmy z cest umožňují zcela osobní pohled malíře na umění, věci každodenního života, strachy, radosti i starosti. Leopoldovo muzeum věnuje těmto pohlednicím a korespondenci Gustava Klimta vlastní výstavu.

www.leopoldmuseum.org

Muzejní čtvrť - Museumsplatz 1, 1070 Vídeň

Albertina: Klimt - Kresby

14. března - 10. června 2012

Klimtova sbírka v Albertině je známá především díky 170 kresbám ze všech tvůrčích období umělce a Klimtovu archivu s téměř stovkou originálních předmětů – dopisy, fotografie, původní náčrtky jeho prací, dokumenty, atd. Počet kreseb, které mohou být připsány Gustavu Klimtovi, stále roste. Od roku 1989 bylo po celém světě nalezeno zhruba 300 nových originálů. Významným předpokladem k odhalení nových Klimtových kreseb je vynikající spolupráce s domácími i zahraničními aukčními domy, galeriemi i soukromými sběrateli. V souvislosti s výzkumem Klimtových kreseb je Albertina již desítky let považována za mezinárodně významnou instanci.

www.albertina.at

Augustinerstraße 1, 1010 Vídeň

Vídeňské muzeum Karlsplatz: Klimt. Sbírka Vídeňského muzea

16. května - 16. září 2012

S téměř 400 listy vlastní Vídeňské muzeum světově největší sbírku kreseb Gustava Klimta, která zahrnuje velká mistrovská díla, skici a náčrtky ze všech období Klimtovy tvorby. Poprvé v historii muzea se představí všechny Klimtovy listy, což návštěvníkům umožní seznámit se s jednotlivými tematickými skupinami – jako skici fakultních obrazů nebo erotické kresby – v celé jejich rozměrnosti. Kromě kreseb jsou vystaveny také významné Klimtovy malby, mezi nimiž se nachází nejvýznamnější umělecké dílo Vídeňského muzea - portrét Emilie Flöge z roku 1902. Najdete tu také plakáty a tištěné výtvory, které Klimt navrhl pro Vídeňskou secesi. Na výstavě je dále k vidění umělcův malířský plášť, posmrtná maska, odlitek jeho pravé ruky, kresba mrtvého Gustava Klimta od Egona Schieleho, drahocenné vintage printy dřívější portrétové tvorby i portrétové plastiky.

www.wienmuseum.at

Maderstraße 2, 1040 Vídeň

Rakouské divadelní muzeum: Proti Klimtovi. „Nuda Veritas“ a její obhájce Hermann Bahr

10. května - 29. října 2012

Známý a zřídka vystavovaný obraz Gustava Klimta Nuda Veritas (1899) se do Rakouského divadelního muzea dostal v rámci dědictví Hermanna Bahra. Hermann Bahr doprovázel odchod secesionistů s velkou publicistickou angažovaností. Časté rozepře o uměleckých dílech Gustava Klimta, zejména o skandálních fakultních obrazech, kontroval svým spisem „Proti Klimtovi“, složeným z kritických urážek Klimta a jeho umění. Jedná se o texty, které se podle mínění Hermanna Bahrse samy odhalily. „Nuda Veritas“, kterou Bahr získal jako přátelskou cenu na podzim roku 1900, zaručuje kontroverzní vztah mezi uměním, kritikou a publikem. Výstava se pokouší odhalit přístupy ke Klimtově obrazovému jazyku. Zároveň by chtěla také představit, jak charakteristické bylo pro přijetí klasické moderny rozhořčení, kritika a entusiasmus kolem sledované vídeňské avantgardy na začátku minulého století a jak poučné mohou být tyto spory pro současnost.

www.theatermuseum.at

Lobkowitzplatz 2, 1010 Vídeň

Dům umělců: Gustav Klimt a Dům umělců

6. července - 2. září 2012

Od roku 1891 do roku 1897 byl Gustav Klimt členem významného evropského uměleckého spolku - Domu umělců. Díky společenskému propojení, které mu toto umělecké společenství poskytovalo, byl Klimt povoláván do mnohých komisí pro veřejné zakázky, například pro zařízení vídeňské radnice. V Domě umělců se Gustav Klimt seznámil s Nikolausem Dumbou, velkým mecenášem Ringstraße, a vytvořil pro něj několik prací. V roce 1890 dosáhl Klimt svého prvního velkého úspěchu s vyobrazením interiéru starého Městského divadla, za něhož získal vysoce dotovanou, poprvé sponzorovanou císařskou cenu. V roce 1897 vystoupil Klimt spolu s osmnácti kolegy při protestu proti tehdejšímu strnulému akademickému zaměření ze spolku. V roce 1985 bylo Klimtovo umění vrcholem výstavy Sen a skutečnost, kterou uspořádalo Vídeňské muzeum v Domě umělců.

www.k-haus.at

Karlsplatz 5, 1010 Vídeň

Rakouské muzeum lidové tvorby: Předměty v centru pozornosti: sbírka textilních vzorů Emilie Flöge

25. května - 14. října 2012

Rakouské muzeum lidové tvorby získalo v roce 1998 přes 350 předmětů z dědictví Emilie Flöge, které byly poprvé v roce 2012 představeny na výstavě pod názvem Lidové umění z přelomu dvacátého století. Zájem o uměleckořemeslnou a uměleckou produkci venkovského obyvatelstva byl koncem 19. století u měšťanského obyvatelstva všeobecně velmi vysoký. Známý portrét Emilie Flöge malíře Gustava Klimta je vystaven ve Vídeňském muzeu. Od roku 1904 vedla Flöge společně se svou sestrou Helenou salon Haute-Couture-Salon Schwestern Flöge na ulici Mariahilfer Straße. Tam představovaly modelové oblečení, které odpovídalo módnímu vkusu spolku Wiener Werkstätte. Josef Hoffmann zařídil jejich salon podle principů secese. Sestry Flögeovy se proslavily díky „reformním oděvům“, které navrhoval také Klimt. Tyto oděvy se nosily bez korzetu, visely volně z ramen dolů a měly široké rukávy. V salonu sester pracovalo téměř osmdesát švadlen. Po roce 1938 musely sestry salon zavřít a dále pracovat ve svém domě v třetím městském okrese.

www.volkskundemuseum.at

Laudongasse 15-19, 1080 Vídeň